lunes, 20 de diciembre de 2010

Diplomado en lengua maya nivel: avanzado.

Le ts'íibo'ob ken in ts'áa a k'ajóolte'ex weye' leti'e t-kanaj yáax jaats' meyaj ts'a'abto'on le ka'aj bino'on te'e diplomado ich mayáao', tu wi'inalil septiembre 2010 - tak - diciembre 2010.



DIPLOMADO ICH MAAYÁA


KA’ANLIL:    avanzado

Ajka'ansaj: Manuel Jesús Ciau Canché

Asesor: Wilfrido Dzul Tzakun










 
Ts’íibt bix a k’aaba’
1
Abecedario maya
2
T’aano’ob yéetel u juum wóojilo’ob maaya t’aan.
3
Jo’op’éel chowak tuukulo’ob
4
Verbos incoactivos
5
K’aay “ma’alob k’iin”
6
Participio pasivo con terminación maj
7
Ts’íibt bix ya’ala ich castellano
8
Bix ta beetajil janal pixan tu najil a ts’aa xook
9
Ts’íibt le tuukulo’oba’
10
Verbos subjuntivos
11
Tiempo   presente habitual transitivo
12
Conjugar el verbo dormir en transitivo e intransitivo
12
Conjugar verbo subjuntivo k’áat en intransitivo
14
K’aay
15
Ba’axten ka tukultik ma’ ma’alo’ob u pechtáanta’al maaya wíiniko’obi’
16
Conjugación
17
Adverbios de tiempo
18
Sut ich kastelláano le tuukulo’aba’
19
óotsilil         - ayik’alil
20
Sufijo il
21
Ichil éek’joch’e’enil
22
Números
23
Ts’íibt kex ti’ lajka’a tsool ts’iib
24


Ts’íibt bix a k’aaba’                                        pag. 1

Tene’ in k’aaba’e’   Manuel Jesús  Ciau Canché


Tu’ux a kaajal:

Tene’ in kaajale’ Dzan, Yucatán.

Ba’ax ti’ taalech

Tene’ taalen weye’ ti’ junp’éel  kisbuuts.



ABECEDARIO MAYA      pág.2
A
AA
ÁA
A’
A’A
B
CH
CH’
E
EE
ÉE
E’
E’E
I
II
ÍI
I’
I’I
J
K
K’
L
M
N
O
OO
ÓO
O’
O’O
P
P’
R
S
T
T’
TS
TS’
U
UU
ÚU
U’
U’U
W
X
Y






















T’aano’ob yéetel u juum wóojilo’ob maaya t’aan.      Pág.3


 
VOCALES
Básicas
kóom
Tono bajo
Chowak kabal juum
Tono alto
Ka’anal juum
Globalizada
Xóot’ol juum
Rearticulada
Joom xóot’ol juum
a
aa
áa
a’
a’a
e
ee
ée
e’
e’e
i
ii
íi
i’
i’i
o
oo
óo
o’
o’o
u
uu
úu
u’
u’u




Ejemplos de sonidos
naj
kaan
páap
Ja’
Cha’an
nej
teen
P’éel
Je’
Che’ej
kij
miis
Míis
Ki’
Si’ij
koj
oom
Óox
Ku’
Bo’ol
uj
kuum
úulum
Su’
Bu’ul








Ajka’ansaj: Manuel Jesús Ciau Canché




MEYAJ UTIA’AL OTOCH  TS’ÍIBT      JO’OP’ÉEL CHOWAK TUUKULO’OB:                       Pág. 4

Ø Ka’ap’éel ti’ janalo’ob ki’ ta chi’i’
Ø Ka’ap’éel ti’ janalo’ob ma’ ki’ tachi’i’
Ø Junp’éel ti’ janal ki’ ta jantajil ti’ le semanáaa’.

Tene’ jach táaj ki’ tin chi’ in jaantik bu’ulil k’éek’en tumeen ku
t’a’ajkunsik  máak.  Jach ki’ u  jaanta’al yéetel limón, ta’ab, yéetel xan u le’ cilantro, yéetel u wi’ raabanóo, wáa yaan u pak’achbil waaje’  maas ma’alob.
Uláak’ janal ki’ tin chi’e’ leti’ le ku ya’ala’al ti’ chokoloomoil wakaxo’ láaylí jach ki’ u jaanta’al yéetel pak’achbil waaje’, tene’ jach ki’ tin chi’ wáa k’as muun u bak’el le wakaxo’ tumeen le ch’ija’an wakaxo’ chéen ta cha’achike’ maátáan u béeytal a luk’ik.

Ba’ax ma’ ki’ tin chi’ in jaantik  u tia’al uk’ule’ le ti’ le ch’ujuk waajo’ tumen ku beetik u chi’ibal in pool, kutaakkunsik tak in xej kan ts’o’okok in jaantik, míi tumeen jach táaj ch’ujuk wale’.

Uláak’ janal ma’ ki’ tin chi’e’ leti’ le juch’bilbak’o’, je’el in jaantike’ wáa ma’alob beeta’anike’, wáa chúuka’an u xa’ak’iló’obe’ lelo’ jach táaj ki’ tin chi’, tumeen yaan máaxe’ ma’ tuu p’o’ik le bak’ káan u tsajo’, yéetel u k’í’ik’el ku tsajik, káan jo’op’ok u tajale’ táaj k’omoj.

-             Ba’ax jach ki’ tin jaantajil ti’ le semana je’ela’ leti’ le tsi’ikbil bak’el kéejo’ yéetel u pak’áalil beeyxan yéetel u raabanóoil.


(VERBOS INCOACTIVOS)         Pág. 5 

Ø A mi me gustó ver las flores
Ti’ tene’ utschaj tin wich le loolo’obo’

Ø Me gusto comer el pipian de venado
Utschaj tin chi’ in jaantik u yomsikil kéej

Ø Me agrado el olor del dulce de pepita
Ki’ ibokchaj tin ni’ u book le sikililkaabo’

Ø Me gustará el canto “buen día”
Jats’uts ken in wu’uyil tin xikin u k’aayil “Maa’alob k’iin”

Ø No me gusto agarrar esa tarantula
Ma’ ki’ tin wu’uyaj in machik le chiiwolo’



                                            


Ajka’ansaj:  Manuel Jesús Ciau Canché


K’aay “ma’alob k’iin”   Pág  6

Jach túun ma’alob k’iin ti’ tuláakale’ex
Jach túun ma’alob k’iin ba’ax ka wa’alike’ex
Jach túun ma’alob k’iin ti’ tu láakale’ex
Jach túun ma’alob k’iin yaantúun k-kaanbale’ex.
(ka’atéen)

Yaan k-kanik u’uy t’aan
Yaan k-kanike’ex xook
Yaan k-kanike’ex ts’íib
Wey tu najil xook
(ka’atéen)





                                                                            Ajka’ansaj:  Manuel Jesús Ciau Canché


Participio pasivo con terminación Maj.  Pág. 7

Meyaj tia’al otoch: sutk’est le tuukulo’ob ich maayáaa’

1.    Yo tengo alegrado a mi esposa
Tené in ki’imakkúunsmaj u yóol in watan

2.   Él tiene odiado a su perro
Leti’e’ u p’ekmaj u yalak’ peek’

3.   Tu haz dejado bonito tu casa
   Teche’  a jats’utskíinnsmaj a wotoch

4.   Nosotros tenemos pisado lodo
       To’one’ k-pe’echak’maj luuk’

5.   Ustedes tienen perdido sus dineros
          Te’exe’ a satmaj a taak’ine’ex

6.   Ellos tiene asentado sus libros
           Leti’obe’ u pekkúunsmaj u áanalte’ob


Ajka’ansaj: Manuel Jesús Ciau Canché


Ts’íibt bix ya’ala ich castellano                                          Pág. 8

Meyaj tia’al otoch: ts’iíibt le tuukulo’oba’ ku ts’óokole’ ts’íibt bix u ya’ala’al ich kastellaano.

                   P’uja’an in wíits’in
                   Está enojado mi hermanito

                   Chika’an ti’ janalnaja’an
                   Se ve que ha comido

                   T’ana’an páak
                   Lo han hablado a  chapear

                   Pixa’an tubeel
Está bien tapado

Kala’anchaja’anen te’elo’
Me he emborrachado allí


 
Ts’oya’anchaja’an le máako’
Ha adelgazado el señor

Bix ta beetajil janal pixan tu najil a ts’aa xook   Pág. 9

Tene’ tin k’iinbesaj le janal pixan yéetel tuláakal 
 Ajka’ansajo’ob yaan te’el tu najil xook tu’ux kin meyajo’

Bino’on te’el tu ch’uumukil le kaajo’ ti’ t-beetaj u ka’anche’il tutia’al k-líik’sik u yuk’ul le pixano’obo’.

Letíle xoknáal-paalalo’obo’ tu taasajob ya’abach  basalo’ob utia’al jaantbil. Tu taasajo’o’ob ch’ujukil k’uum, ch’ujukil iis, ch’ujukil ts’íin,beyxab u ch’ujukil  makal. Yaan xan paalalo’ob tu taasajo’ob u jejekasil janalo’ob tu t’ábo’ob kilo yéetel tu ts’aajo’ob loolo’ob te’el ka’ancheo’.

Le ka’aj-ts’o’ok u tso’olol ti’ le paalalo’ob ba’ax u k’áat  u ya’al le jeejelas ba’alo’ob líiska’ano’, ka’aj t’o’ox  ti’ob u jaanto’ob. Jach ki’imak u yóolo’ob ka’aj bino’ob  tu najilo’ob.




Ajka’ansaj Manuel Jesús Ciau Canché.

Ts’íibt le tuukulo’oba’             Pág. 10 

In k’áat in wáantech míis

Weye’ ma’ in k’áat janali’

Tu yóotaj u báaxalt kóochak’ wóol

Ma’ tu yóota óok’ot tin wéeteli’

Yéetel ki’imak–óolal tu kibaj bin maan

Ma’ tu kibaj p’áatal weneli’



Verbos subjuntivos     Pág. 11

Verbo subjuntivo= Es un deseo; es el deseo del sujeto (quiero, No quiero, deseo, no deseo).

Yóotaj                            kíbaj                        k’áat

CONJUGACIONES


 
Tiempos:   Presente, pasado, futuro


 
Tiempo presente habitual intransitivo
Aspecto habitual intransitivo = No cambia el verbo
                                                Janal, wenel, óok’ot

Aspecto
Pronombre
dependiente
Verbo
K
in
janal
K
in
janal
K
a
janal
K
u
janal
K

k-janal
K
a
Janak’ex
K
u
Janalo’ob








Nota: Tiempo o aspecto es lo mismo


Tiempo   presente habitual transitivo         Pág. 12

Aspecto

Aspecto
Pronombre dependiente
Raíz
 verbal
Transitivador o cautivador
Marca de transitividad
k
in
jaan
t
ik
K
in
jaan
t
ik
K
a
jaan
t
ik
K
u
jaan
t
ik

k
jaan
t
ik
K
a
jaan
t
ike’ex
K
u
jaan
t
iko’ob





Conjugar el verbo dormir en transitivo e intransitivo


INTRANSITIVO

Aspecto
Pronombre Dependiente
Verbo
k
in
wenel
k
a
wenel
k
u
wenel

k-
wenel
k
a
wenele’ex
k
u
wenelo’ob


                                                                Pág 13
TRANSITIVO
Aspecto
Pronombre Dependiente
Verbo
k
in
weensik
k
a
weensik
k
u
weensik

k
weensik
k
a
weensike’ex
k
u
weensiko’ob


Aspecto
Pronombre dependiente
Raíz
verbal
Transitivador o causitivador
Marca de transitividad
k
in
ween
s
ik
k
a
ween
s
ik
k
u
ween
s
ik

k-
ween
s
ik
k
a
ween
s
ike’ex
k
U
ween
s
iko’ob









Conjugar verbo subjuntivo k’áat en intransitivo  pág. 14

Aspecto
Pronombre Dependiente
Verbo

in
K’áat

a
K’áat

u
K’áat

k-
K’áat

k-
K’áate’ex

u
K’áato’ob

Nota: se elimina el aspecto por acuerdo grupal para que suene bien y no se pierda la idea principal.

Verbo óot en transitivo

kin
wóotik
ka
wóotik
ku
yóotik
k-
óotik
ka
Wóotike’ex
ku
Yóotiko’ob

Tu láakal t’aan ku káajal yéetel vocale’  (juum wóoj). Le ken a nupláant yéetel máaxo’ beetike’ ku koolik jump’eel w wáa jumpéel y chéen tu’ux ma’atech u bisike’ leti’ le yáax ti’ pluuraalo’.
  



K’aay              Pág. 15
“K-péeksik – wíinkilal.”

Ko’one’ex tuláakalo’on
k-péeksike’ex wíinkilal
ko’one’ex tuláakalo’on
k-péeksike’ex wíinkilal
(ka’atéen).



Tich’  a k’ab ka’anal
Tich’ a k’ab kabal
Tich’ a k’ab ka’anal
Tich a k’ab  kabal
(ka’atéen).



Ko’one’ex tuláakalo’on
k-péeksike’ex wíinkilal
ko’one’ex tuláakalo’on
k-péeksike’ex wíinkilal
(ka’atéen).



Tich’ a wook táanil
Tich’ a wook paachil
Tich’ a wook táanil
Wa’alen toj tubeel.
(ka’atéen).



Ba’axten ka tukultik ma’ ma’alo’ob u pechtáanta’al   Pág. 16
Maaya wíiniko’obi’

Al igual que todos los seres humanos las personas que pertenecen a un grupo étnico, cualquiera que este sea, poseen dignidad, la cual  los hace merecedores de respeto y más por parte de las llamadas culturas civilizadas.

Ma’ ma’alob u pécht’anta’al le  maaya wíiniko’obo’o tumen leti’obe laili’ yaan xan u chan puksíik’alo’obe’ yéetele’ le-u miatsililo’obo’ jach ya’abach ba’alob u betmajo’ u p’atmajton u tia’al k-k’a’asiko’ob.
















                                                           Pág. 17
La conjugación es una partícula invariable que sirve para unir dos palabras o dos oraciones, estableciendo un enlace gramatical entre ellas; aunque a veces signifique contrariedad e separación de sentidos.

1.- conjunciones copulativas
        Yéetel              “y”
        Beeyxan           “también “así mismo”
        Je’el bix           así como

2.- conjunciones disyuntivas
        Wáa                 “o”

3.- Conjunciones adversivas
        Kex                  aunque
        Je’el                 túun en cambio
        Ba’ale’               pero
        Chéen ba’ale’ “solo que” “sin embargo”

4.- conjunción conectiva
        Túun                “entonces”

5.- conjunción condicional
        Wáa                 si

6.- conjunciones causales
        Tumen              “porque”
        Lebeetik           “poreso”
Le o’olal            “por eso”

7.- conjunciones negativas
        Ma’           “no”
Mix          ni




Adverbios de tiempo    Pág 18

Ka’ach = Antes
Ka’achil= de  antes
Ka’achile’= de antes
Ka’ach úuchile’ = hace mucho tiempo, antiguamente.


U’uye  yéetel  ts’íibtej  ku  ts’óokole’ ka sutik  ich español. (Castellano)

Maya
Español
Yaan ka’ach in bin
yo iba a ir
Ts’o’ok ka’ach in manik le nalo’
Hubiera comprador el elote
Yaan in bin ka’achil
Iba a ir de antes
Ka’achile’ in yaabilmech
De antes yo te amaba
Jats’uts’ ka’achil
Estaba bonito
Man ka’achil
Lo hubieras comprado
Bejla’a ka’ache’
Hoy iba a ser (era hoy)

Sutk’est ich maaya le tuukuko’oba’

1.    No era bueno esclavizar a las personas
Ma’ ma’alob u palitsilta’al le máako’ob úuch ka’achilo’.
2.   De antes nos pegaban con faja
Ka’achile’ k-ja’ats’al yéetel k’axnak’
3.   Tenía hambre pero ya no
Wi’ijen ka’achil ba’ale’ be-oráaa’ ma’
4.   Era muy querido por su novia
Jach yaakuna’an ka’ach tumen u ixba’al.



Evidencia bin (bin= que)     Pág. 19

Sut ich kastelláano le tuukulo’aba’

Ø Yaan wáa bin, a bin óok’ot
Que si vas a ir a bailar

Ø Je’el bin u báaxal ta wéetele’
Que si juega contigo

Ø Máax bin tia’al le áanalte’a’
Ø Que de quien es este libro

Ø Ta’aytak wáa bin u tal le kisbuuts’o’
Que si ya está por venir el autobús.



















Óotsilil          Ayik’alil         Pág. 20

Ba’ax óotsilil.- óotsililé ya’abkach ba’ax u k’áat u ya’ale. Je’el u béeytal ktukultike’ juntúul máak óotsile’, mixba’al yaanti’ wáa ma’ jach ya’abach ba’alo’ob yaanti’.

Ayik’alil
Ayik’alil.- juntúul máak ayik’ale’ ya’abach ba’alo’ob
                Yaam ti’                                 

Ts’íibt jo’op’el t’aano’ob tu’ux ku táakpajal sufijo il, yéetel sutk’est ich kastellano.

§  Ilala’a xja’tsil a pak’áalil


§  Jats’uts u boonil


§  Le máako’ Dzanil


§  Oxkutzacabil le xch’úupalalo’ob ku yóok’oto’obo’


§  Pak’il





Sufijo il       Pág. 21
                  il =de

Píibil
Enterrado de….
ichil
Entre de …
P’isbil
Medición de ….
Ka’achil
De antes…
ooxolil
Calor de….
kuntunilil
Es de kantunil…
Ma’ak’óolil
De flojo
Ja’abil
Año de…
Pak’alil
Sembrado de …
janalil
Comida de…
meyajil
Trabajo de …
Jats’utsil
Lo bonito ….
Boonil
Pintura de…
Pak’il
Pered de….
Pak’áalil
Naranja de…
Dzan
De Dzan
Nalil
Elote de…
Iípíilil
Huipil de …..
Ajka’ansajil
Profesor de…
Ke’elil
Frio de …
Sikilil
Pepita de …
Bu’ulil
Frijol de….
Paalalil
Niños de…
Nook’il
Ropa de…
Kéejil
Venado de…
tekaxil
De Tekax

il= significa de en los sustantivos, verbos y en los gentilicios y en adjetivos significa lo.




Ichil éek’joch’e’enil           Pág. 22

Táan u yúuntikubáa a samal che’ej tu chi’ u wóolisil in wich.
U ki’ibokile’ xaxachkil tin ni’.
A t’aane’ tu loolankal tin xikin.
Chéen  ba’alakile’  ma’ táan in ki’ wu’uyik u k’itik u sáasil uj tin pool, mix u tsi’itsikik u sáasil k’iin tin wich mix u p’u’up’uyik u sáasil xaman eek’ tin woot’el.
Tumeen a puksi’ik’al, ki’ichkelen xi’ipal, juntúul chak kóokay ku mumuts’áankil ichil éeksame’enil in kuxtal.
                                                                       Briceida Cuevas Coh.








1.    Juana yéetel Soniae’ bino’ob óok’ot             pág. 23
2.   Beeyxan teen binen báaxal
3.   Jatsúts je’el bix taak’in ku léenbale’
4.   Leti’ beetei wáa teech
5.   Tin taasaj kex ma’ patali’
6.   Ki’ichpan je’el túun. Letie’ ma’
7.   Ma’alob, ba’ale’ ma in k’áati’
8.   In k’áat chéenba’ale u p’ekmajen
9.   Yaan wáatúun a bin k’íiwik
10.   Wáa je’el a taale’ ko’ox
11. Tin manaj tumeen utschajtin wich
12.   Utschaj tu yich le beetik tu manaj.
13.   Le o’alal kója’an
14.   Ma’ u yaabiltmajeni’
15.   Mix teen in yaabiltmaj.

     

 
Jun
           
          Ka’

          Óox

  Kan

  Jo’o

  Wak


  Uk

  Waxak


  Bolón

  Lajun

  Buluk


  Lajka’a


  Óoxlajun


  Kanlajun 

  Jo’olajun

 


Manuel Jesús Ciau Canché



Meyaj u tia’al otoch
Ts’íibt kex ti’ lajka’a tsool ts’iib

Junp’éel úuchben tsikbal a wu’uymaj ti’ k-miatsil


“TS’ON T’U’ULO’OB”    Pág. 24

 Le tsikbal ken in beet welkila’ ma’ jach úuchbeni’ ba’ale’ jach ucha’an ti juntúul in láak’. Juntéenjeakile’ u yíits’in in yuume’ bin ts’om t’u’ul k’áax.

Jach suuk u bin le káan xi’i’ke’ jach yaan u ts’onik kex ka’atúulil.
Junp’éel k’iine’ tu ya’alaj ti’ juntúul xi’ipal ka’aj láak’inta’ak ba’ale’ le xi’ipal bin tu yéetelo’ mina’an u ts’oón, mina’an xan u sáasilil u julik u beel. Ka’aj k’ucho’ob te’el k’áaxo’ le xi’ipalo’ ka’aj ch’uylaj tu nook’ u yíits’in in yuum ka’aj jo’op’ u bino’ob te’el ich k’áaxo’ chéen ka’aj tu yilajo’ob u jóom sáasital le k’áaxo’, ka’aj tu yilajo’obe’ tu jóok’ol le  t’u’ulo’ob  te’el tu’ux jóom píik’o’ bey u muul síiniko’obe’ bey u tuul u jóok’olo’ob te’el ich u joolo’obo’.

Le xi’ipal mina’an u ts’oono’ tu ya’alaj ti’ u yet ts’oon beya’: láak’, kuxtúun ka’aj in  kaxant junts’íit che’ ka’ in nonokjats’to’ob, yaan túun t’u’ul utia’al k-jaantej, yaan xan utia’al k-koni’i.
U yíits’in  in yuume’ ka’aj tu n’uukaj ti’ beya’. Ma’ mix juntúul ken
 k-ts’on bejla’e’ míi ts’o’ok u jach ta’aj ya’abtal t’u’ul k-ts’onej le beetik tu ye’esa’al to’on tumeen u yuumilo’ob.

Jach sajako’ob te’el k’áaxo’ tak bejlae’ ma’ ka’a xi’iko’ob ts’on t’u’uli’.


 Ajka'ansaj: Manuel Jesús Ciau Canché

















 
 
 
 
 




                                                                         Indice

No hay comentarios:

Publicar un comentario